Svítivým tempem po zemi s ryskou
v stínu se poblíž co k tichu tma nocí
po oknech dutých kreslí stopu slizkou
plíží se – - – Blíž!! – - Já křičím bezmocí...
A vím, že zpět v dveřích s kamenným zámkem pomalu stárné mé plápolající srdce choré dětstvím...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat