nemá cenu řvát... tak pláču...
a ve shnilých zubech marně drtím dural
ne... fakt nesmím řvát... tak pláču
Hej Vy! Proč halí mne dým barvy zubů mrtvé matky?
Proč cítím jen chlór a ne dívčí klín,
proč (?!) dusím se vlastními zvratky...
Po cestách tiše zvracel vlákna rudá
nechtěl strachy řvát... tak plakal
Proč byla jsi k němu má matko tak krutá,
když v krvi své smířeně na zemi zvadal...
...v očích s pachutí Yperitu...
Žádné komentáře:
Okomentovat