Úděl

Srdce se mi snaží prorazit žebra
Jsem uvržen do tíživého ticha
Tak hlučného…
Mlha prázdnoty mě nenápadně obepíná
Víru už nemám v nic
Nevěřím ni sám sobě…
Natož tak Bohu
Salutuji a poklekám před světem
Prohrál jsem…
Bylo však co prohrát?
Čest se schovává pod stolem
před lidskou chamtivostí
Láska je dávno zavržená…
Pak se mě dotkl anděl
A já procitl
Náhle jsem věděl, že musím bojovat
Bojovat o život, bojovat o další porážky…
To je můj úděl! Úděl člověka…