Vášnivá duše, plamenem chřadne
ulice chladnoucí, zkrápějí slzy
plastový vojáček, za srdce padne
ačkoli netuší, proč padl tak brzy
Neptá se...
V šedavých světlech pouličních stínů
nohy mu podklouznou, však zas najde sílu
blátivou strání jít po cestě do ráje
padat... a nechat se bít... zlým skutkem jež dozraje
Tak z oken dál kanou krůpěje slz
mrazivě slunečních, jak duševní strž...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat